O CHABRECH.... | O CHABRECH... | Stránky Městské části Praha-Dolní Chabry

Dolní Chabry v datech

11. století
Výstavba prvního kostela v Chabrech. Kolem kostela jsou pohřbíváni obyvatelé osady Chabry - vsi Chrabercych.
1092
Listina Konráda Brněnského z roku 1092 uvádí poprvé Chabry jako „ves Chrabercych", kterou Konrád Brněnský daroval Ostrovskému klášteru. Ostrovský klášter je založen roku 999 Boleslavem II: (Codex diplomatikus Bohemiae1. Listina uložena v třeboňském archivu).
Přelom 11. a 12. století.
V Dolních Chabrech vzniká na místě staršího kostela rotunda.
1176
A. Sedláček zaznamenává jednu z prvních zmínek o Chabrech, avšak bez udání pramene, ve kterém je obec uváděna. (Místopisný slovník historický -1908, 305 A .Sedláček).
1185
V roce 1790 při opravě starého oltáře byla objevena listina pocházející z roku 1185 dokládající existenci kostela. (P: Bedrníček: Příběhy pražských svatyní).
1273
Další, zcela nezpochybnitelná zmínka o Chabrech dochovaná v listině papeže Řehoře X. pro Strahovský klášter. Viterbský originál, z květnu 1273, obsahuje privilegium potvrzení svobod, jímž papež bere pod svou ochranu Strahovský klášter a potvrzuje jeho statky. Mezi obcemi patřícími klášteru jsou jmenovány i Chabry, v latinském originálu Graber. Podle tohoto dokumentu Chabry již ve 13. století náležely Strahovskému klášteru. (Archiv strahovského kláštera).
1352
Od tohoto roku je kostel Stětí sv. Jana Křtitele uváděn jako farní.
1397
Privilegium římského císaře a českého krále Václava IV. potvrzující, že Chabry jsou majetkem Strahovského kláštera.
1410
V 13. století spadaly Chabry nejdříve do Mladoboleslavské župy a následně do Kouřimského kraje. Urbář z roku 1410 zachytil nejen vzhled obce, ale také majetkové poměry a povinnosti obyvatel. Ve vesnici byl dvůr s dvěmi poplužími, jednou loukou, s dvěmi lesy, třemi rybníky a příslušným pastvištěm. Zároveň urbáž uvádí dvacet vlastníků půdy, a to většinou pod jejich křestními jmény, Jakub, Jeník, Tomáš, Klemens..., ale také pod přízvisky, Pečeně, Plyskota, Stryc.
1420
Po vypálení Strahovského kláštera se husité - pražané - zmocnili také jeho statků, tedy i Chaber. Předpokládá se, že ves byla zčásti vypálena, záznamy o tom však neexistují. Jisté je, že se tehdy ve zdejším kostelíku Stětí sv. Jana Křtitele po určitý čas přijímalo podobojí.
1421
Pražany zabavena prebenda pražského kostela.
1436
Císař Zikmund zastavuje Chabry Starému Městu, dvůr se vrací Strahovskému klášteru. Dvůr samotný je po mnoho let zmiňován jako „dvůr pustý".
1440
Dvůr v Chabrech náleží Novému Městu pražskému.
1469
Jiří z Poděbrad postoupil část vsi Chabry Novému Městu pražskému, kostelu sv. Jindřicha, v jehož majetku zůstaly s malým přerušením až do počátku 18. století.
1500
Kolem roku 1500 byl kostel Stětí sv. Jana Křtitele vypálen.
1515
Dvůr v Chabrech uváděn jako pustý, panovník Vladislava II. vydává ve Vídni česky psané privilegium potvrzující Chabry jako majetek Strahovského kláštera.
1528
Poprvé uváděny Chabry jako Dolní - Pavel z Dolejších Chaber (Archiv český).
1538
V historických pramenech se poprvé objevuje druhá osada zvaná Horní Chabry. Původní ves Hořejší Chabry stávala v okolí dnešního Hrušovanského náměstí. V zápisu z roku 1538 se uvádí: „Martin z Nové Vsi na Moravě koupil sobě a Zuzaně manželce své statek a grunt od Vávry. Při tom trhu jsů sousedé títo: Jan rychtář, Havel krčmář a Petr z Hořejších Chaber...". Obec Horní Chabry sestávala z osmi větších gruntů, přičemž v čp. 7 byla rovněž krčma.
Po polovině 16. století byly osudy Dolních a Horních Chaber na řadu let odděleny a byly na sobě zcela nezávislé. Každá obec měla svého rychtáře a většinou i jinou vrchnost.
1545
S povolením císaře podstoupil opat Strahovského kláštera pustý dvůr v Dolních Chabrech Janu Keleckému z Kelče, pánu na Čimicích. Ten přebral závazek ročního poplatku 13 kop grošů českých ročně, jenž měl odvádět robotný lid Dolních a Horních Chaber, který měl dosud pronajatý polnosti náležející ke zpustlému dvoru.
1547
Farářem Duchkem, posledním Dolnochaberským farářem sloužícím podobojí, sepsaná poslední vůle. Ferdinand I., první habsburský panovník na českém trůnu, konfiskuje Novému Městu pražskému jejich pozemkové majetky, mezi nimiž byly také Horní Chabry.
1583
Ferdinandem I. zkonfiskované Horní Chabry získali Novoměstští v roce 1583 díky svolení císaře Rudolfa II. a poplatku 22 kop grošů míšeňských.
1634
V důsledku pobělohorských konfiskací byly Dolní Chabry protestantským Černhausům zkonfiskovány a dány Albrechtu z Valdštejna. Posléze, v roce 1639, jim byly navráceny.
1639
Během útoku švédských vojsk byla zpustošena obec a zapálena střecha kostela Stětí sv. Jana Křtitele.
1618-48
V letech třicetileté války zaniká farnost Dolní Chabry a kostel Stětí sv. Jana Křtitele se stává filiálním kostelem kostela sv. Václava na Proseku.
1651
8. května 1651 koupil hrabě Jan Hartvik z Nostic libeňské panství a s ním i Dolní Chabry a Čimice.
1654
Berní rula z roku 1654 zaznamenává v Dolních Chabrech 21 usedlostí.
1662
Po jedenácti letech držení prodal hrabě Nostic panství Dolní Chabry Starému Městu pražskému za 82 000 zlatých.
1667
Po skončení třicetileté války, během které byl kostel Stětí sv. Jana Křtitele vypálen, byla zahájena jeho obnova. Kostel dostal novou střechu. Nový strop byl posazen níže, než původní středověký. Na místě zbořené románské panské empory byla vybudovaná kruchta. V místech původního vstupu do románského panského sídla na západní fasádě, bylo zbudováno okno a pod ním vybourán nový slavnostní vstup. Část románských oken byla zazděna, okna na apsidě a jižní zdi byla zvětšena. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele byl po třicetileté válce znovuotevřen 15. prosince 1667.
1663
Gruntovní kniha zachycuje 13 usedlostí.
1695
A. J. Schönfeld ulil velký chaberský zvon ve zvonici u kostela Stětí sv. Jana Křtitele, zvon byl přelit v roce 1870.
1719
Císař Karel VI. povolil novoměstským zádušní vesnici Horní Chabry za 10 000 zlatých Starému Městu. Tím se vsi (Horní a Dolní Chabry) spojily v jednu obec pod společnou vrchností, v jejímž majetku zůstaly až do poloviny 19. století.
1777
Obec čítá 8 sedláků, 9 chalupníků - 17 popisných čísel v Dolních Chabrech.
1780
Založena škola.
1790
Při opravě starého oltáře objevena listina pocházející z roku 1185 a dokládající existenci kostela Stětí sv. Jana Křtitele.
1840
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele získal obraz Jan Křtitel křtí Ježíše Krista, signovaný na zadní straně „Joseph Hamann".
1842
Mapa stabilního katastru zaznamenává v Chabrech celkem 20 usedlostí.
1843
V kostele Stětí sv. Jana Křtitele byl umístěn menší zvon s nápisem „Pokřtěn na jméno sv. Jana Křtitele roku 1843, ulit v Praze od Karla Belmanna" (Pokřtěn ve gmenu swatého Iana Křtitele roku 1843 fusa Pragae a Carolo Belimann1847).
1870
Přelití velkého zvonu z roku 1695. Nápis na něm, ve staročeštině, hlásá „Zvon tento litý je nákladem zádušného chrámu Páně sv. Jana stětí v Dolejších Chabrech za správy primátorství v Starém Městě pražském pana Jana Saxa roku MDCLXXXV /1695/. Byl Zhotoven A. J. Schönfeldem a přelit roku 1870 na náklady zádušného úřadu v Praze za náměstka purkmistra Josefa Huleše".
1880
Do oltářní mensy kostela Stětí sv. Jana Křtitele byly vloženy ostatky sv. mučeníků Horáta a Cecílie. Doprovázela je listina kardinála a biskupa Bedřicha knížete Schwarzenberga.
1905
Průzkum a důkladná oprava kostela Stětí sv. Jana Křtitele. V apsidě byla odhalena nástěnná malba Krista ve svatozáři s anděly, Pannou Marií a patronem kostela sv. Janem Křtitelem. Pod nimi byl odhalen pás s postavami apoštolů. Odkryté malby byly v románském duchu domalovány. Po roce 1905 došlo v lodi kostela k zabílení šablonových maleb z 19. století, aby do popředí vystoupila nejstarší románská výzdoba.
1927
Započato s parcelací polí na stavbu malých rodinných domků
1930
Dle Chytilova místopisu ČSR je zde 126 domů.
1938
Odstranění vnějších omítek kostela až na opukové zdivo. Podnětem byla mylná představa, že románské stavby nebyly omítané, a rovněž snaha jednoznačně poukázat na románské stáří kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Omítka byla zachována pouze na mladších přístavcích sakristie a vstupu a na nejvíce poškozeném západním průčelí.
1940
Dle K. Dvořáka je ve vsi 199 domů.
1968 1. ledna
Dolní Chabry jsou připojeny k Praze a jsou součástí obvodu Prahy 8.