Dolní Chabry jsou starobylou obcí s kořeny sahajícími do dávného středověku.
Název Chabry
Název "Chabry" je nejspíše odvozen z původního názvu Chrabři, tj. ves chrabrého a bojovného lidu. Může jít také o nominativ množného čísla od krátkého tvaru slovanského adjektiva "chrabr" neboli "statečný" (srovnej staroslovanské chrabr - bojovník) nebo o ves Chrabrů nesoucí jméno téhož původního významu. Ztrátu prvního "r" disimilací je možné pozorovat už krátce po roce 1400, ač zápis z roku 1433 "r" ještě zachovává.
Literatura: Lutovský M. - Smejtek L. a kol. 2005: Pravěká Praha. Praha, s. 965.
Poprvé se obec Chabry objevují v listině Konráda Brněnského z roku 1092. Uváděné jsou jako „ves Chrabercych", kterou Konrád Brněnský daroval Ostrovskému klášteru. Centrem středověkých Chaber byl kostel zasvěcený Stětí sv. Jana Křtitele. Dnešní, v pořadí třetí kostel byl na svém místě vybudován během závěrečné čtvrtiny 12. století. Pozůstatky dvou starších kostelů odhalil archeologický výzkum provedený v letech 1973-1974.
První Chaberský kostel, současně hrobka významné osoby, byl vystavěn někdy v průběhu 11. století. Jeho zdivo bylo zbudováno charakteristickou klasovou technikou. Snad krátce na to, co se Chabry stávají majetkem Ostrovského kláštera, dochází k radikální přestavbě. Starší kostel je rozebrán a na jeho místě v polovině 12. století vzniká druhá stavba, rotunda s apsidou směrující k východu, která se svým průměrem 12,60 m řadí k největším v Čechách. O něco větší je už jen rotunda sv. Víta na Pražském hradě.
Nový vlastník obce, Strahovský klášter, přistoupil během čtvrté čtvrtiny 12. století, k výstavbě dnešního třetího kostela, kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Jeho interiér byl vyzdoben románskými freskami odhalenými v apsidě, na počátku 20. století. Zpodobují Krista ve svatozáři, anděle, Pannu Marii a patrona kostela sv. Jana Křtitele. Pod scénou s Kristem je vyobrazen pás s apoštoly a pod ním cyklus ze života Panny Marie.
V roce 1176 je připomínka podchycená A. Sedláčkem (Místopisný slovník historický)
Z roku 1273 je další a již nezpochybnitelná zmínka o Chabrech dochovaná v listině papeže Řehoře X. pro Strahovský klášter. Její originál daný ve Viterbu v květnu 1273 obsahuje privilegium potvrzení svobod pro ves v latinském názvu „Graber".
V roce 1410 nám vypovídá Urbář strahovský o vzhledu obce a majetkových poměrech. Uvádí se dvůr se dvěma poplužími. a zároveň 20 vlastníků půdy.
V polovině 16. století se obec Chabry dělí na dva samostatné celky; Dolní a Horní Chabry. Jádro Dolních Chaber se rozkládalo kolem kostela Stětí sv. Jana Křtitele, jádro Horních Chaber kolem Hrušovanského náměstí. Obec od třicetileté války do roku 1927 náležela politickému okresu Karlín. Od roku 1927 do roku 1942 k okresu Praha-venkov. Dne 1. ledna 1968 byly Dolní i Horní Chabry připojeny k Praze pod úředním názvem Praha - Dolní Chabry a staly se součástí Prahy 8.
Znak a vlajka Dolních Chaber
Znak vycházel ze skutečnosti, že území Chaber bylo v historii majetkem Strahovských premonstrátů, jejichž znakem byla bílá lilie, zlaté břevno a kombinace modré s bílou. Současnou dominantou Chaber je románský kostel Stětí sv. Jana Křtitele, jehož znakem je beránek, kniha s mitrou a hlava na míse. Symbolem kostela samotného je pak románské okno. Všechny tyto prvky byly předány grafickému studiu, které vytvořilo několik návrhů, a ty byly dány k posouzení občanům Chaber prostřednictvím Zpravodaje. Vítězný znak byl nakonec schválen zastupitelstvem obce a předán k posouzení heraldické komisi Magistrátu hlavního města Prahy. Znak obce a z něj odvozená i vlajka obce prošly schvalovacím řízením rady a zastupitelstva pražského magistrátu a také heraldickou komisí parlamentu. Oficiálně byl znak MČ přidělen teprve na počátku roku 2003. Předseda poslanecké sněmovny Dr. Lubomír Zaorálek svolal několik desítek starostů obcí a městských částí, aby jim slavnostně předal listinu opravňující užívat znak a vlajku. Mezi zúčastněnými byla také tehdejší starostka městské části Praha - Dolní Chabry Jaroslava Plevová, aby přijala tyto vzácné atributy naší obce.
Znak: V modrém štítě zlaté břevno provázené nahoře ohlížejícím se stříbrným beránkem Božím se svatozáří a stříbrnou korouhví na zlaté, křížkem zakončené žerdi, ležícím na stříbrné rozevřené knize se zlatou ořízkou a červenými deskami, dole stříbrnou lilií.
Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, modrý, žlutý a modrý, v poměru 2:1:2. V žerďové části horního modrého pruhu k vlajícímu okraji ohlížející se bílý beránek Boží se žlutou svatozáří a bílou korouhví na žluté křížkem zakončené žerdi, ležící na bílé rozevřené knize se žlutou ořízkou a červenými deskami. Poměr šířky k délce listu je 2:3.+
